5. 4. 2020

Milé děti!

Stále na vás moc myslíme. Věříme, že jste si spolu se svými rodiči užily hezký víkend, určitě jste vyběhly ven za sluníčkem.  Byly jste u nás v lese? A viděly jste, jak se to tam začíná bělat? No samozřejmě, že to není sníh. Začínají rozkvétat sasanky. U nás v lese mají kvítka bílá, ale někde je můžete vidět i s kvítky žlutými. 

Týden, do kterého vstupujeme, se jmenuje pašijový.  A já vás všechny nyní zvu na malou procházku za našimi předky do minulosti.

Modré pondělí – symbol klidu a mlčenlivosti a Šedivé, někde Žluté úterý – předzvěst smutku – bývaly pro náš lid obyčejnými všedními dny.

Předsváteční přípravy se rozbíhaly až na Škaredou středu, kdy se veškerá těžká práce zastavila, zato se ale uklízelo – zametalo, smejčilo, mnohde se i bílilo. Vymetaly se saze z pecí a komínů, odtud také lidový název „sazometná“středa.  Tento den bylo také zakázáno se na sebe mračit. Lidé věřili, že kdo se zamračí, bude se mračit po celý rok. Tak pozor! Já bych byla moc ráda, abychom se na sebe stále jen usmívali.

Na Zelený čtvrtek vstávaly hospodyně ještě před východem slunce, zametly dům a poté se celá rodina pomodlila. Všichni se omyli rosou, aby byli po celý rok zdrávi, a posnídali chléb nebo jidáše s medem. Ten den umlkají zvony, které podle legendy odlétají do Říma. V tomto období neměla zvonky ani domácí zvířata (ovečky, kravičky). Zvuk zvonů je nahrazen řehtačkami, které z domů vyhánějí vše zlé.

Tak tady náš výlet do minulosti přerušíme a budeme pokračovat až zítra. Teď se již pustíme do učení.

Nejprve si otevřeme slabikář na str. 74 a podíváme se za tetou Danou. A protože nás do Orlických hor čeká cesta poměrně daleká a vyprávění je také trochu delší, přečteme si dnes nadpis a prvních 7 řádků textu. Věty si přečteme vícekrát. Budeme číst zřetelně, nezapomeň na správné čtení předložek – čteme je dohromady se jménem. Věty se naučte číst sami a až je budete číst pěkně plynule, pochlubte se mamince, jací jste už výborní čtenáři. Určitě jí uděláte velikou radost.

A ještě mám pro vás jeden úkol. Kromě nadpisu jsme četli 7 řádků. Kolik na těchto sedmi řádcích bylo vět? Jejich počet napište číslem nad chaloupku.

Hody, hody do provody, dejte vejce malovaný……….  Většinu písmenek, abychom mohli tuto koledu psát do sešitu, již umíme. Ale jak říkám – většinu. Velké H se teprve musíme naučit. A tak se do toho společně pustíme.

Otevři si písanku na str. 20 a písmenko si dobře prohlédni. Vidíš? Začíná se psát jako velké I (jako Ivana) a druhá část nám připomíná písmenko malé l (jako lavice). Jen si dej pozor, aby se ti svislé tahy nerozbíhaly – vzpomeň si na kolejnice nebo žebřík. Také si všimni, že spodní klička je o maličko delšíí než ta horní. No neboj, ono to půjde. Hezky se posaď, protřepej si ručky, srovnej nožky, narovnej záda a začínáme! Na prvním řádku si první dvě H obtáhni a pomalu pozorně pokračuj v řadě.  Velké H nás čeká i na druhém řádku. Na třetím řádku si prostřídej psaní velkého H a malého h. Hotovo? Výborně!

V rámci matematiky si dnes – pokud máš možnost přístupu k internetu – ještě procvičuj číselné řady na odkazu: https://skolakov.eu/matematika-1-trida/ciselna-rada-0-20

Sčítání a odčítání do 10 si můžeš opakovat na odkazu: https://skolakov.eu/matematika-1-trida/scitani-a-odcitani-do-10

Všem vám přejeme hezký den a opatrujte se.

Pěkné pozdravy vám i vašim rodičům posílají vaše paní učitelky

D. Živnová a S. Minaříková