29. 3. 2020

Milé děti,

Pomalu nám končí dnešní postní neděle a my pro vás máme na pondělí připravené nové úkoly.

Ale nejprve se vás chci zeptat, zda víte, jaký zvyk provázel naše předky právě tuto neděli?

Byl to zvyk vynášení smrtky (paní zimy) ze vsi. Děti ustrojily loutku ze slámy, přivázaly ji na tyčku, obcházely s ní vesnici, zpívaly a koledovaly. Nakonec ji hodily do nejbližší řeky nebo potoka a zima byla symbolicky pochována. Byl to jeden ze způsobů, jak se naši předkové loučili se zimou a oslavovali příchod jara. Podle tohoto zvyku se neděli říká Smrtná.

Ale nyní si již vezměte slabikáře a otevřete si je na str. 71.

Dnes tu na nás čeká pohádka O budce.  Pozorně si ji přečtěte a zkuste pohádku dovyprávět – obrázky vám pomohou. A pokud pohádku neznáte, tak jednu z verzí jsem vám tu připravila:

Boudo, budko

Na paloučku uprostřed lesa stála krásná, malá, dřevěná chaloupka. Jednoho dne šla kolem myška.
Postavila se před ní a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěla bydlet. Zaklepu a zeptám se, zda bych v ní také mohla bydlet.“
Myška zaklepala a zeptala se: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
Nikdo se neozval. Myška vešla dovnitř a pěkně se v chaloupce zabydlela.
O několik dnů později skákala přes palouček žabka.
Zastavila se a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěla bydlet. Zeptám se, zda bych v ní také mohla bydlet.“
Žabka zaklepala a zeptala se: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
A chaloupky se ozvalo: „Já myška Hryzala. A kdo jsi ty?“
„Já jsem žabka Kuňkalka. Mohla bych tu s tebou bydlet?“
„Pojď, budeme bydlet spolu, bude nás víc, nebudem se bát vlka nic.“
A tak tam spokojeně bydlely spolu.
Zanedlouho hopkal kolem zajíček. Zastavil se a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěl bydlet.“
Zaklepal a říká: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já myška Hrabalka, já žabka Kuňkalka a kdopak jsi ty?“
„Já jsem zajíček Ušáček. Mohl bych tu s vámi bydlet?“
„Jistě zajíčku, pojď k nám, bude nás víc, nebudem se bát Vlka nic.“
Šel kolem medvěd a uviděl chaloupku. Zastavil se a povídá: „Jé, to je krásná chaloupka. V takové bych také chtěl bydlet.“
Zaklepal a říká: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“
„Já myška Hrabalka, já žabka Kuňkalka, já zajíček Ušáček a kdopak jsi ty?“
„Já jsem medvěd Křivošlap a chtěl bych s vámi bydlet.“
Zvířátka se podívala z okna chaloupky a uviděla velkého medvěda. I ulekla se.
Medvěd na nic nečekal a otevřel dvířka chaloupky. Jak chtěl vlézt dovnitř, zbořil celou chaloupku.
Zvířátka se polekala a utekla zpátky do svých pelíšků.

A nyní na nás čeká písanka. Na str. 17 si prohlédněte velké psací Z. Písmenko se budeme učit psát po částech. Na 1. řádku  začneme vlnkou, kličkou a sjedeme na dolní řádek. Nezapomeň na správné sezení a ruka musí být uvolněná. Tak, máme? Na dalším řádku si procvičíme spodní část písmenka. Výborně!

Nyní obě části propojíme a písmenko je na světě. Napiš ho na celý následující řádek. Na 4. řádku střídej písmenko velké Z a malé z.  No vidíš, jak ti to pěkně šlo.

Teď už se můžeš pustit do psaní jmen Zita a Zuza – každé si obtáhni a pak 2x napiš. Než budeš psát jméno Zdena, procvič si spojení písmenek Zd. Jméno pak 2x napiš na poslední řádek. Pokud potřebuješ, může ti s jeho prvním napsáním pomoci maminka (tužkou předepsat).

Ještě, že ty maminky máme! 

Tak teď si chvilku odpočiň, trochu se posilni a pak se ještě pustíme do matematiky.

Dnes se budeme věnovat opakování. Na str. 39 vypočítej příklady 1 až 5 (zbylé si necháme na zítra).

Nyní se ještě podívej na str. 40. Prohlédni si krychli i předměty na obrázku. Na papír namaluj ještě 3 předměty, které u vás doma tvar krychle také mají. Ve druhém cvičení spočítej a zapiš, z kolika krychlí se útvar skládá. Pokud si nejsi jistý, zkus si totéž postavit z kostek stavebnice.

Tak a dnes máme hotovo!

Mějte se pěkně a opatrujte se.

Hezké pozdravy vám i vašim rodičům posílají vaše paní učitelky

D. Živnová a S. Minaříková